Parazité, na které nechceme ani pomyslet

Máte občasné střevní obtíže, bolesti břicha, záchvaty hladu, které střídají období nechutenství? Stavy, které neohrožují život, ale pohodu také nedodají a nemůžete určit, proč a kdy přesně k nim dochází? Způsobovat je mohou paraziti, na které nejsme v našich zeměpisných šířkách úplně zvyklí a nechceme na ně ani pomyslet: tasemnice. 

Dobrá zpráva je, že v současné době k nákaze tasemnicemi dochází ve vyspělých zemích velice vzácně, v Česku se každoroční počty případů snižují a mluvíme o jednotkách případů ročně. Je to díky důslednému dodržování veterinárních opatření při produkci a uvádění masa na trh. Stejně tak patříme k zemím, kde ctíme hygienické zásady při zpracování a konzumaci masa.
Méně dobrá zpráva je, že pod pojmem tasemnice (Cestoda) najdeme až 5000 různých druhů těchto bezobratlých živočichů – parazitů. Parazitují na všech skupinách obratlovců, nejčastěji jsou to ryby, ale často i člověk.

Co to je za organismus?

Řadě lidí už pouhá představa parazita ve vlastním těle nedělá dobře, ale mnohdy samotná nákaza probíhá bezpříznakově. Co je to vlastně za organismus? Skládá se z hlavičky (skolex) a těla (strobila), které tvoří tisíc a víc článků (proglotidy). Tasemnice nemá žádný ústní otvor ani střevo, k uchycení jí slouží přichycovací orgány (kruhové přísavky nebo přísavkové rýhy, někdy háčky a výsuvné chobotky) a živiny přijímá celým povrchem těla. Tasemnice ke svému životu nepotřebují kyslík a každý jejich článek v dospělosti obsahuje kompletní sadu pohlavních orgánů, tedy se může rozmnožovat bez dalšího jedince, patří mezi hermafrodity.   Už méně samostatná je v oblasti přežívání: za svůj život obvykle potřebuje dva hostitele. Nejprve parazituje na mezihostiteli a poté se přesouvá do těla hostitele definitivního, obvykle se jedná o dva různé organismy. 

Jak se můžeme nakazit tasemnicí?

Zralé články, které už obsahují oplodněná vajíčka, se oddělují od vlastního těla tasemnice, která se živí střevním obsahem svého hostitele. Vajíčka se vylučují z těla ven stolicí. Mezihostitel (skot, prasata) se nakazí pozřením vyloučených vajíček či jiných oddělených částí tasemnice. Z vajíček se v něm vylíhnou larvy a ty projdou střevní stěnou do krve a lymfatického systému. Postupně doputují do jednotlivých orgánů či svaloviny a v průběhu deseti dnů se larvy promění v boubele. Člověk bývá pro tasemnici ve většině případů definitivní hostitel, jímž se stane, když sní nedostatečně tepelně upravené infikované maso plné boubelí. Největší nebezpečí hrozí ze syrového masa (tatarský biftek, krvavý steak), nedodržování hygieny při přípravě pokrmu, nedostatečná tepelná úprava, špatná hygiena po jídle a toaletě. 

Které druhy mají člověka nejradši?

Tasemnice bezbranná výhradně přechází ze skotu domácího na člověka. Žije v dospělosti v tenkém střevě a dosahuje délky 3 až 10 metrů. Dobrá zpráva je, že nákaza probíhá většinou bez obtíží a bezpříznakově, ale můžete mít bolesti břicha, průjem, zácpu, cítit nevolnost a bez příčiny hubnout. 
Tasemnice dlouhočlenná přechází na člověka z prasete, dosahuje délky 2–4 metry a vykazuje podobné obtíže jako tasemnice bezbranná. Tasemnice dětská už podle názvu nejčastěji potrápí členy dětských kolektivů a předává se nedostatečnou hygienou mezi dětmi. Její životní cyklus proběhne celý v těle dítěte nebo s mezistupněm například v blechách.
Škulovec široký je tasemnice se složitým vývojovým cyklem, který vyžaduje dokonce dva mezihostitele. Člověk jako konečný hostitel parazita získá z nedostatečně tepelně upravených ryb (štika, okoun, mník).

Jak se zjistí, že máme tasemnici?

Příznaky jsou podobné řadě nemocí, nevolnosti, zácpy, průjem či zažívací obtíže mohou mít nepřeberné množství příčin. Jistotu lékař získá z výtěru z konečníku a vyšetření stolice na přítomnost vajíček a částic parazita. Ideální jsou pak vhodně zvolená jídla při průjmu, která pomohou ke zmírnění celého průběhu. Doporučené jídlo při průjmu je například kuřecí vývar nebo těstoviny.

Nejčastější nemoci

Tenióza je onemocnění, při němž žije parazit ve střevech i léta a způsobuje ho tasemnice bezbranná i dlouhočlenná. Je bezpříznakové nebo s mírnými zažívacími obtížemi. Farmakologická léčba je účinná.
Cysticerkózu způsobují larvy tasemnice dlouhočlenné, které žijí u člověka jako u mezihostitele, a to v játrech, podkoží, svalech nebo očích a v mozku. Tvoří malé uzlíky v podkoží, poškozují zrak, v mozku vyvolávají psychické poruchy, epileptické záchvaty, ochrnutí končetin. Odhalují se magnetickou rezonancí, tomografií, k léčbě se využívají kortikosteroidy s dalšími léky.
Hymenolepiózu způsobuje tasemnice dětská, která dorůstá velikosti jen několik milimetrů. První rok je její přítomnost ve střevech bez příznaků, později dítě výrazně ztrácí na váze.