S alergeny v potravinách se potýká až třetina našich občanů

Už od roku 2005 určuje zákonná vyhláška číslo 113/2005 Sb., že na balených potravinách musí být uvedený seznam alergenů. Už při nákupu v obchodě se tedy můžete při prostudování etikety výrobku přesvědčit o tom, jaké alergeny daná potravina obsahuje. Pokud v ní najdete látky, které špatně snášíte vy, nebo vaši blízcí, nezbývá, než výrobek odložit zpátky do regálů. Počínaje 13. prosincem 2014 musí seznamy alergenů uvádět i restaurace a jídelny na svých jídelních lístcích. Splňují tím nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 1169/2011. V praxi to probíhá tak, že většinou jsou u jednotlivých jídel čísla, jež označují alergeny obsažené v daném pokrmu.

Až 30 % lidí trpí alergií

Díky těmto dvěma opatřením by se vám už nemělo stát, že nechtíc a nic netušíc sníte něco, co vám způsobí alergickou reakci. Potraviny, které si koupíte, si můžete pečlivě vybrat, stejně tak restauraci si podle informací objednáte jídlo, jež vám nezpůsobí potíže. Bohužel je totiž pravda, že alergie jsou dnes velmi rozšířeným problémem. Nějakou jejich formou trpí až 30 % lidí, tedy celá třetina obyvatel. Mohou to být alergické reakce, nebo také intolerance, čili nesnášenlivost dané potraviny. S jakými alergeny v potravinách se můžete setkat a jak se označují? Uvedeme seznam alergenů, který používá směrnice 2000/89 ES, která jako směrnice 1169/2011 platí od 13. prosince 2014 i u nás.

Co se skrývá pod čísly

Číslo jedna náleží všem obilovinám obsahujícím lepek, tedy žitu, pšenici, ovsu, ječmenu, špaldě a kamutu včetně hybridních odrůd a všech výrobků z těchto obilovin. Dvojka patří korýšům a výrobkům z nich, dále trojka vejcích a veškerým potravin, které je obsahují, čtyřka potom rybám a výrobkům z nich, pětka podzemnici olejné, čili arašídům a všem výrobkům z nich. Dále šestou skupinu zaujímá sója a sójové boby a všechny potraviny z nich vyrobené. Sedmička náleží mléku a mléčným výrobkům.

Osmička potom zahrnuje všechny skořápkové plody, čili vlašské ořechy, lískové ořechy, pekanové ořechy, para a kešu oříšky, makadamové ořechy a pistácie a pochopitelně i všechny výrobky, jež je obsahují. Devítka ukrývá celer a výrobky z něj, desítka hořčici a vše, kde je obsažena. Jedenáctka označuje seznam a sezamové výrobky, dvanáctka oxid siřičity a siřičitany ve vyšší koncentraci než 10 mg/kg nebo 10 mg/l – označuje se zkratkou SO2, následuje třináctka vlčí bob a všechna jídla, kde ho najdete. Konečně poslední čtrnáctka zaznamenává měkkýše a jejich výrobky.

Imunitní systém vyrábí protilátky

Platí, že když jsou v restauraci pokrmy označeny čísly celkem 14 hlavních alergenů, musí mít hosté k dispozici také tabulku, která jim pomůže alergeny rozšifrovat. V tabulce jsou tedy alergeny vždy slovně. Je to pochopitelné – asi těžko si zapamatujete, jak jdou alergeny za sebou, a které číslo náleží kterému alergenu.

Co se vlastně při alergické reakci v lidském těle děje? Citlivější osoby mohou na danou látku reagovat nepřiměřeně. Organismus se zkrátka domnívá, že látka je škodlivá, a proto začne proti ní tvořit protilátky. Důsledkem jejich působení je potom právě alergická reakce. Tato reakce může proběhnout rychle, například do hodiny po požití alergenu, nebo také za několik hodin. Proto je třeba pečlivě sledovat reakce těla po delší dobu, abyste jasně rozpoznali, po čem k reakci došlo.

Jak se vlastně alergie projevují? Mezi mírnější projevy patří kopřivka, svědění kůže, k těm horším patří otoky, nevolnosti, dále křeče a průjmy, nejhorší jsou potom potíže s dýcháním a nakonec anafylaktický šok je už stavem ohrožujícím život.

Pozor na skrytý lepek, kde byste ho nečekali

Jak vypovídá seznam alergenů, alergií je celá řada. Mezi ty nejčastější patří určitě alergie na lepek. Mezi příznaky patří trávicí obtíže, tedy nafouknuté břicho, plynatost, zácpa, průjem, únava, závratě, otoky kloubů, přecitlivělost kůže. Pokud tedy chronicky trpíte podobnými příznaky a nedaří se vám přijít na kloub jejich příčině, možná by stálo za to na čas vysadit obiloviny a výrobky z nich a posoudit, zda vám nebude lépe.

Jestliže už víte, že vám lepek působí potíže, měli byste být opatrní i u potravin, které na první pohled neobsahují žádné obiloviny, a přesto v nich můžete lepek najít. Do této skupiny řadíme například uzeniny, jogurty, kečup, hořčici, různé dresinky, sójová omáčka. V současnosti jsou už v obchodech k dispozici potraviny bez lepku, ale jsou bohužel nákladnější, než ty běžné.

Nahrazení kravského mléka sójou není řešením

Dále se dnes také poměrně hojně vyskytuje také alergie na mléko. Vyskytuje se hlavně u batolat a kojenců. Obvykle se stoupajícím věkem se zlepšuje snášenlivost bílkovin v mléce. V mnoha případech se po několika letech alergie vytrácí, například když batole mléko nesnáší, po 2-4 letech je většinou dítě už bez potíží pije.

Alergie má mnohem závažnější průběh než intolerance laktózy. Intolerance znamená, že mají lidé málo enzymu laktózy, který laktázu, čili mléčný cukr rozkládá. Většinou jsou třeba schopni jíst zakysané mléčné výrobky, které obsahují mnohem méně laktózy. Intolerance se projevuje průjmy, nadýmáním, zatímco alergie kromě průjmů přináší i zvracení, silné bolesti břicha, vyrážky, vše může končit i anafylaktickým šokem.

Alergiků na mléko je u nás 2-5 %. Řešením není ani zkoušení ovčího nebo kozího mléka – v případě ovčího mléka je obsah laktózy ještě vyšší než u kravského. Také sójové mléko je nevhodné – alergici obvykle nepříznivě reagují i na sójové přípravky.