Trendy ve vývoji štíhlosti v průběhu dějin: Ideální tělesné proporce nebyly vždy jen o hubnutí
Některá období lidstva zastávala plné křivky, které bychom dnes považovali za možná až obézní. Jiná doba naopak dávala přednost štíhlým, téměř anorektickým postavám. Jak se měnily názory na štíhlost v průběhu dějin?
Mohutná ňadra po vzoru věstonické krásky
Začneme už v pravěku. Určitě jste všichni na obrázku někdy viděli Věstonickou Venuši nebo její kamarádku z rakouského Willendorfu. Je to žena, která má mohutná prsa, větší břicho, velký zadek a rozložitá stehna. Dnes bychom jí nejspíš doporučili odtučňující kůru. Ovšem v pravěku vypadal ideál krásy právě takhle. Bylo to způsobeno i poměrně krutými podmínkami k životu. Na pralidi číhalo nebezpečí ze všech stran a kdykoli je mohlo zabít nějaké zvíře. Někdy se člověku na lovu dařilo, jindy ne. Proto si museli udělat zásoby na dobu nedostatku. Žena jich musela mít víc, protože byla dárkyní života. Hubeňoučká dívka by sotva v době nedostatku mohla uživit sama sebe a ještě dítě.
Krásní Egypťané a Egypťanky
Ovšem starověké říše už nedostatkem rozhodně netrpěly. Třeba Egypt, poté co byl roku 30 př. n. l. připojen k Římské říši, sloužil jako její obilnice. I dříve ve své dlouhé a bohaté historii ale měl dost výživy pro své obyvatele. Proto nebylo třeba tvořit zásoby. Naopak, do popředí zájmu se dostala štíhlá postava s úzkými rameny a vysokým pasem. Egypťané si až úzkostlivě potrpěli na hygienu a udržování krásného štíhlého těla: považovali ho za svoji vizitku.
Staří Řekové se zhlédli v trochu zaoblenějších postavách, ovšem nikoli tlustých. Žena měla mít příjemně oblé křivky, důležité bylo i to, aby byla pěkně souměrná. Starověké Římanky se naproti tomu snažily být útlejší a křehčí. Že o své tělo dostatečně pečují, to se stalo samozřejmostí.
Celkově antická doba, tedy řecká a římská kultura prosazovala ideál jednoty duše a těla. Kalokagathie se nestala jenom prázdným slovem. Důležité bylo být vzdělaný, mít společenské styky a rozhled, zároveň ale i dobře vypadat. To znamená hlídat si své tělo, aby mělo patřičné proporce po vzoru děl antických sochařů. Ostatně středomořská strava žádné velké sacharidové a tučné úlety ani neumožňovala. Je zdravá vlastně od nepaměti. Pohyb v přímořských oblastech se stal vlastně samozřejmostí a tak můžeme antickým lidem trochu závidět: udržet si dobrou kondici a vzhled bylo možná jednodušší, než dnes v době přebytku.
Obžerství jako hřích
Ve středověku měla hlavní slovo církev, která například hlásala, že člověk má být chudý, obžerství se stalo velkým hříchem. I když mnozí papeži a církevní hodnostáři tohle tvrdili, ve skutečnosti se tím neřídili. Bohaté hostiny u nich nebyly výjimkou. Za to pro ostatní lidi se vzorem stal štíhlý člověk, v gotice mnohdy až hubený. Ženský gotický ideál? Drobnější hubená žena s malými ňadry, vlastně se spíše chlapeckou postavou bez výraznějších stehen, boků a zadečku.
V baroku jsou in obliny
Teprve renesance šířící se v 15. a 16. století z Itálie směrem do Evropy udělá v představách o kráse doslova revoluci. Dámy si teď mohou dovolit mít kypřejší ňadra, lehce zaoblené bříško i širší boky – vše samozřejmě v mezích normy. Dalo by se říci, že mají zelenou přirozené křivky.
Baroko naopak podporuje ještě oblejší křivky. Pořádná, mohutná ňadra, oblé bříško, naducaný zadeček, dost výrazně široké boky. Kdo má postavu barokního andělíčka z obrazů, má vyhráno. Je, jak se říká, za co chytit. Dámy, které mají nadváhu, se kvůli tomu v 18. století rozhodně nemusí nijak výrazně trápit – tedy pokud nemají nějaké zdravotní potíže.
Vosí pas a mateřský look
V minulosti se totiž ordinovaly diety jenom v souvislosti s nemocemi. S dodržováním diet cíleně za účelem hubnutí se masově setkáváme až v 19. století. Živnou půdou pro vznik diet je například viktoriánská Anglie. Dámy si pas stahovaly korzetem, aby byl co nejužší. Často přitom i hodně trpěly. Být od časného rána až do pozdního večera stažené totiž není vůbec nic příjemného. Nejlépe na tom byly ty, kterým příroda nadělila vosí pas, nebo-li postavu tvaru přesýpacích hodin. Navzdory štíhlé figuře ženy měly vypadat mateřsky – a to je jediný typ postavy, který dokáže tyhle zdánlivě protichůdné požadavky sladit.
Chlapecká postava se mění v sexy křivky
Po první světové válce je ale zase všechno jinak. Kvůli nedostatku mužů, kteří houfně umírali na frontách, musí ženy do práce a získávají mnohem více sebevědomí. Ideálem je teď obecně štíhlá postava, u žen až chlapecká s nižším pasem. Na prsa se moc nehledí, „in“ je naopak plochý hrudník.
Hollywoodská produkce od 30. až do 50. let 20. století mění pohled na krásu. Zlatá éra filmu přináší nové idoly a tím největším je Marilyn Monroe. Muži se z její sexy postavy mohou zbláznit, ženy ji napodobují. Velká kyprá ňadra, štíhlejší pas, pěkné boky, oblý zadeček a stehna, to je prostě ona. Mimochodem, víte, že si oblékala konfekční velikost 44? Byla podle přísných kritérií možná mírně boubelka, ale díky svému štíhlému pasu vypadala dokonale.
Vychrtlá Twiggy a atletické supermodelky
V 60. letech 20. století se ale ideál štíhlosti obrací úplně na druhou stranu. Vychrtlou postavu a lá modelka Twiggy také napodobují ženy. Ale mužům moc radosti většinou nedělá. Také výživoví poradci by proti tomuto trendu směřujícímu více k anorexii nejspíše varovně zdvihali prst. Letí prostě vyhublý vzhled, a když dívka vypadá i ve třiceti jako dospívající žábě, má cestu k modelingu otevřenou. Teprve 80. léta 20. století opět zamíchají kartami ve vzhledu. Nastává éra supermodelek. V kurzu jsou vyšší atletické postavy, ovšem s dobře tvarovanými křivkami. Znamená to lehký návrat k přirozenosti.
Od heroinových děvčat k přirozeným křivkám
Další extrém přinášejí 90. léta 20. století. Tehdy se bohužel objevuje nezdravý trend extrémně vyzáblých modelek, heroinových děvčat s průsvitnou pokožkou typu Kate Mossové. Naštěstí tahle móda netrvá příliš dlouho. Odborníci upozorňují, že si tato děvčata zahrávají se zdravím a navíc se stávají naprosto nevhodnými vzory pro dospívající mládež. Postupem času pouštějí módní návrháři na mola i zdravěji vypadající děvčata.
Je trendy být štíhlá, ovšem zdravým způsobem, tak aby především nesměrovaly díky nevhodným ideálům do náruče anorexie nebo bulimie. Důraz se klade na pěkná, velká prsa a hezký, dobře tvarovaný zadek, ovšem bříško by mělo být pokud možno ploché. A šanci dostávají i plus size modelky.